česky  english  deutsch  polski
Správa jeskyní Moravského krasu

Podrobný popis Kateřinske jeskyně

Do úpatí kaňonové stěny Suchého žlebu je vhlouben goticky sklenutý portál 8 m vysoký, na němž je patrné, jak se oddrobováním rozšiřují vstupní části jeskyň. Předsíň, starý příbytek člověka doby kamenné a jeskynního medvěda, byla vždy volně přístupna a bohužel také sběrateli kostí oloupena o vzácné poklady zbytků diluviální zvířeny a snad i pravěkého člověka.

Prudký studený průvan vyráží ze vstupní chodby jeskyně, která ústí do Hlavního dómu, jednoho z největších v Moravském krasu; je 20m vysoký, 90m dlouhý a 40m široký. Odlupování velkých vápencových lavic se stropu a jejich rozbité trosky na dně ukazují dílo onoho mocného činitele, který vedle říčního výmolu hloubí a klene jeskynní prostory. Vstupní chodba byla dříve skryta za velkým balvanem. K Hlavnímu dómu se váže několik historek o dlouhém bloudění neopatrných jednotlivců, kteří navštívili jeskyni sami; první z nich, pasačka Kateřina, po níž prý má jeskyně své jméno, se zde schovala před bouří (jiná verze říká, že v jeskyni hledala svou zatoulanou ovečku), nenašla východ z jeskyně a zahynula.

Z Hlavního dómu se vstupuje do nových krápníkových částí, objevených roku 1909. Levá část má velmi zajímavou skupinu tenkých, barokně křivených stalagmitů, podobných uzlovitým provazcům, které dorostly téměř ke stropu; voda na ně nepřikapává a jejich růst je zastaven, takže do stropu nedorostou. Vznikly rychlým růstem a proto jsou také velmi křehké, nekompaktní. Tento "Stalagmitový lesík" čítá několik desítek stalagmitů, z nichž nejdelší jsou až 4m vysoké. V lesíku visí střapcovitý stalaktit "Bažant", vzniklý kuželovitým rozplýváním vody, stékající z úzkého praménku u stropu. Vpravo u lesíka je kaskádový tvar "Vodopád", jehož jednotlivé části - "Ovečky" - představují kaskádu, vznikající klenbovitým rozplýváním stékající vody přes vyklenuté nerovnosti. Sintrový vápenec tu po svém vytvoření rekrystalizoval, t. j. jeho zdánlivě beztvará hmota zvětšila své jemné krystalové vápencové klence do viditelné velikosti. Na dně "Stalagmitového lesíka" je hojně hrázek sintrových jezírek. V protější části jeskyně je mohutný sypký ssuťový kužel "Kalvarie", který sype do jeskyně kamení s hlínou z vysokého komínu, dosahujícího svým zasutým vchodem na povrch u horní hrany Suchého žlebu. Na povrchu ssuťového kužele jsou posazeny stalagmity.

Začátek dalšího Dómu chaosu střeží "Čarodějnice", dobře známá z různých obrázků. Je to hranatý vzpříčený vápencový balvan, odloupnutý se stropu a obrostlý v nejvyšší části kaskádovým sintrem v podobě ruky a hlavy, zahalené šátkem. Uzlovitý stalagmit, o nějž se "opírá", je přistaven. Dóm chaosu, právě tak jako první Hlavní dóm, je dómem trosek, zřícených se stropu a nakupených na dně. Většina jich je holá, poměrně čerstvá. Některé jsou porostlé sintrem, jiné jsou škrapovitě rozhlodány skapávajícími vodami.

Z Dómu chaosu vedou v pravé severovýchodní stěně další prostory, z nichž táhne onen průvan, který tak mocně zavane u vchodu do jeskyně; ona místa mají dosud neznámé pokračování. Celá Kateřinská jeskyně je protažena od vchodu směrem k severovýchodu někam k vodním dómům Punkvy a k Pohádkovému (Masarykovu) dómu a dále k obci Ostrov. Budoucí výzkum Kateřinské jeskyně má naději na velmi pěkné objevy.

Kateřinská jeskyně je suchá, ale za povodní venku před jeskyní vyráží z louky pramen vody, který prý byl kdysi silný jako vodotrysk; tuto vodu sem přivádějí neznámé vodní chodby od Macochy. Je tedy Kateřinská jeskyně nejspíše dávným, zaniklým a dnes již vyschlým výtokem Punkvy z Macochy. Punkva si později našla pohodlnější cestu vodními dómy k dnešnímu vyvěrání v Pustém žlebu, o něco severněji, anebo Kateřinskou jeskyní vytékaly kdysi východní holštejnsko-ostrovské vody a byly někde výš podchyceny sloupskými vodami hlubší Punkvy. Jen povodně prozrazují tuto dávnou podzemní historii z osudů ponorných řek.


Z knihy Macocha a Moravský kras; Stehlík,Kunský; Orbis Praha 1953

 

 

100 . VÝROČÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ PUNKEVNÍCH JESKYNÍ A  KATEŘINSKÉ JESKYNĚ 

Podzim roku 1909 se významně zapsal do historie české speleologie. 26. září se podařilo členům sekce pro výzkum jeskyň při brněnském Klubu přírodovědném proniknout do prostor Punkevních jeskyní. Tím byla započata etapa objevných a zpřístupňovacích prací jeskynního systému mezi propastí Macochou a vývěrem Punkvy. 10. října objevili členové sekce i nové části Kateřinské jeskyně s unikátní krápníkovou výzdobou.

 

Nově vytvořená společnost pro zachování jeskynních krás chtěla využít ještě letní sezóny roku 1910 a připravovala rychlé zpřístupnění obou nově objevených jeskyní.  Souhlas se zahájením instalačních prací v jeskyních byl dán dopisem ze dne 5.4.1910. Práce v jeskyních byly zahájeny 7.dubna 1910 a byly spojeny s velkými náklady. Zednické a nádenické práce 14.000 K, instalace elektrického osvětlení 22.000 K, schody, zábradlí a sítě 3 900 K. Celkové náklady přesáhly částku 40.000 K. Další objevné práce byly prozatím ukončeny, aby jeskyně mohly být otevřeny o svatodušních svátcích. Cituji: "V sobotu dne 14.května 1910 byla vernisáže, jíž se zúčastnili místodržitel, president vrchního zemského soudu, zemský hejtman moravský, zástupci ministerstva veřejných prací a ministerstva železnic, řada vysokých zemských i státních úředníků, zemští a říšští poslanci, ředitelé a profesoři vysokých, středních i odborných škol, atd. Z Brna do Blanska vypraven nákladem Společnosti zvláštní vlak se salonními vozy, z Blanska do jeskyní jelo na 50 kočárů. Účastníků bylo na 300 a všichni měli do jeskyní vstup volný. V neděli pak svatodušní byly jeskyně  všemu obecenstvu přístupny. Ve Skalském mlýně uspořádána národní slavnost, v restaurační zahradě účinkovala Kopákova hudba národní z Brna. I v pondělí a úterý svatodušní byly jeskyně otevřeny, načež na týden zavřeny, aby některé práce instalační mohly býti dokončeny a jeskyně obecenstvu trvale učiněny přístupnými.“



2007 © Správa jeskyní MK, web Shean.cz