česky  english  deutsch  polski
Správa jeskyní Moravského krasu

Paleontologické nálezy

V jeskynních sedimentech se často nachází kosterní (osteologický) materiál obratlovců, druhů dosud žijících, ale i dávno vyhynulých. Po této stránce je Moravský kras jednou z nejlépe prozkoumaných oblastí v Evropě. Jen Moravské zemské muzeum dnes vlastní více než milion nálezů.

Fosilní materiál se nachází v jeskynních hlínách, v dřívějších dobách se vyskytovaly i nálezy celých koster na povrchu sedimentů v nově objevovaných chodbách. Příčiny nahromadění kostí v jeskyních jsou různé:
a) kosti zvěře, která v jeskyních přebývala
b) kosti zvěře, která se zřítila do otevřených komínů
c) zbytky potravy, které přivlekly šelmy
d) pozůstatky lovené zvěře na sídlištích tehdejšího člověka

Obr.: Kostra medvěda ze Sloupsko-šošůvských jeskyní (ze sbírek vídeňského muzea)

ad. a)

V některých jeskyních v zimě přespávali jeskynní medvědi (Ursus spelaeus), samice zde rodily mláďata a medvědi tu také umírali. Typické medvědí jeskyně jsou např. jeskyně Sloupsko-šošůvské, Kateřinská jeskyně nebo Výpustek. Jen ze Sloupsko-šošůvských jeskyní se vyzvedlo údajně nekolik set lebek. Byly zde nalezeny i celé kostry. Předpokládá se, že se tu medvědi uchylovali k zimnímu spánku a zřejmě se stávalo, že při prudkém tání sněhu a následných záplavách ješte v průběhu zimního spánku medvědů se ti tady utopili a jejich těla byla přikryta naplaveninami.

Nejbohatší lokalitou kostí jeskynních medvědů byla jeskyně Výpustek. Byla zde nalezena i celá kostra fosilního kozorožce a dvě kostry lva jeskynního (Panthera spelaea).

ad. b)

Medvědí kosti byly nalezeny i v jednom z komínů v Kateřinské jeskyni. Nacházely se v suťové výplni jako celé kostry, které se sem dostaly s největší pravděpodobností zřícením zvířat z míst nad Kateřinskou jeskyní.

ad. c)

Menší jeskyně (např. Švédův stůl) sloužily jako doupata pro jeskynní hyeny (Crocuta spelaea). Jejich přítomnost se vyznačuje množstvím okousaných kostí ruzných druhů zvířat, které do jeskyní zatáhly (např. nosorožce srstnatého, mamutů, koně, jelenů, sobů atd.).

V řadě jeskyní byly nalezeny kosti menších šelem (vlků, ledních lišek, tchořů, kun) i drobných savců, obojživelníků, ptáků nebo netopýrů. Kosti velkých zvířat se nacházejí ojediněle, často jen ve zlomcích.

ad. d)

Kulturní vrstvy v sedimentech obsahují kosti zvířat, která byla tehdejšími lidmi lovena (např. nálezy v jeskyni Pekárna či Kůlna).

Na základě paleontologických nálezů je možné rekonstruovat obraz tehdejší krajiny, její rostlinný pokryv, podnebí i změny, ke kterým docházelo. Bez těchto znalostí by bylo težké pochopit dnešní společenstvo.

Nálezy jsou důležité i pro studium vývoje jednotlivých druhů a jejich vymírání. Dle nálezů z kulturních vrstev se dozvídáme, která zvířata naši předkové lovili, dokonce je mnohdy možné dedukovat techniku a způsob lovu i k čemu kosti sloužily (nálezy kostěnných nástrojů).

dle knihy: Moravský kras - labyrinty poznání
kapitola: Paleontologické nálezy, Rudolf Musil



2007 © Správa jeskyní MK, web Shean.cz